Střechy

Má jen jednu střešní rovinu s hřebenem a okapem, tři štíty (dva boční a hřebenový). Používá se především na stavby u hranic pozemků, na přístavby eventuelně na částech činžovních domů přilehájících podélně k sousedním domům, dále známe s bungalovů.

Je historicky nejběžnější typ střechy používaný v Česku. Má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapy a dvěma štíty. Variantou bývá střecha křížová a polokřížová, které vznikají pronikem dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene.

Ta se od sedlové liší tím, že má na obou koncích místo štítů šikmé střešní roviny čili valby. V tomto případě platí pro okapy stejná výška. V případě polovalbové střechy shledáme okapy na valbě výš než na sedlové střešní rovině.

Je variantou střechy sedlové, každá její polovina mezi hřebenem a okapem se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu. Vnitřní prostor pod touto střechou se nazývá mansarda (obytné podkroví ), v současné době je rozšířena tzv. falešná mansardová střecha, kde se jedná o střechu sedlovou, kterou doplňuje mansardový obklad na svislé stěně horního podlaží.

Též někdy nazýváme jehlanová má zpravidla čtyři střešní roviny, které se sbíhají do středového vrcholu a tvoří tak čtyř a víceboký jehlan. Používá se na samostatně stojících domech cca čtvercového půdorysu.

Vzniká opakováním střech pultových nebo asymetrických sedlových, využívá se nejčastěji na řadových zástavbách, ale i na továrnách a výrobních halách. Svislé části této střechy sloužily třeba jako světlíky.

Velmi okrajově se můžeme setkat s některým netypickým tvarem střech, jako jsou např. střechy jehlové, kuželové, cibulové, dlátkové, lamelové, motýlkové, přilbové, routové, skořepinové, zavěšené či zvonové.

Ploché - sklon střešních rovin 0-5°

Šikmé - sklon do 45°

Strmé - sklon nad 45°

Jednoplášťové - většina typů střech v okolí.

Víceplášťové - větší či účelové stavby, pláště plní funkce takié tepelné a hydroizolační, prostor mezi plášti je odvětráván a přístupný pro kontrolu, využit jako odkladový prostor.